Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1 2 3 4 5
Ordinace MUDr. Pučalíka - DOVOLENÁ
6
Ordinace MUDr. Pučalíka - DOVOLENÁ
7
Ordinace MUDr. Pučalíka - DOVOLENÁ
8
Ordinace MUDr. Pučalíka - DOVOLENÁ
9
Ordinace MUDr. Pučalíka - DOVOLENÁ
10
Ordinace MUDr. Pučalíka - DOVOLENÁ
11
Ordinace MUDr. Pučalíka - DOVOLENÁ
Dopravní omezení v ulici Nad Tratí
12
Ordinace MUDr. Pučalíka - DOVOLENÁ
Dopravní omezení v ulici Nad Tratí
13
Dopravní omezení v ulici Nad Tratí
14
15 16 17
Dočasné omezení autobusových spojů
18
Dočasné omezení autobusových spojů
19
Dočasné omezení autobusových spojů
20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3
SDH Pohled pořádá zájezd
4

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Památky obce > Svatá Anna - poutní areál

SVATÁ ANNA - POUTNÍ AREÁL

Počátky poutního areálu u Sv. Anny sahají až do 18. stol. Pojí se s pověstí o písaři pohledského kláštera Jakubovi Čermákovi (někdy uváděném jako Prokopovi), který v roce 1730 při lovu vlka zapadl do bahna. V obavách o svůj život se začal horoucně modlit. Tu zaslechl zvuk varhan a zpěv chorálu, z něhož prý několikrát zaslechl jméno sv. Anny.  Proto se začal k této světici modlit a slíbil, že bude-li zachráněn, vystaví na místě kapličku. Tak se také stalo. Při výstavbě kapličky byl nalezen pramen a zvěst o Čermákově zázračné záchraně se rychle šířila Vysočinou. 

Další zázraky se už pojí přímo s nalezeným sirnato-železitým pramenem. Jako první byla léčivou vodou uzdravena poloslepá žena dřevaře Tondla. Otíráním očí svatoanenskou vodou se jí navrátil zrak. I tato informace se rychle roznesla po okolí a u pramene pod kapličkou přibývalo poutníků i nemocných. Opat pohledského kláštera Bohuslav Tureček a abatyše Kandida Marešová nechali kvůli množícím se zázrakům postavit v místě r. 1752 poustevnu. Ovšem pojem poustevna by mohl být poměrně zavádějící. Šlo o jednopatrovou, zděnou budovu se šindelovou střechou, umístěnou na ostrůvku odděleném od okolí vodním příkopem. Do poustevny byl povolán mnich František Augustin Hertwig, jehož úkolem bylo zapisovat zázraky, které se u studánky udály. Od roku 1752 – 1773 jich popsal 28. (Další zázraky jsou zaznamenány např. ještě v roce 1888, či dokonce v roce 1962). Počet poutníků vzrůstal na tisíce. Proto byl v roce 1760 iniciativou zmiňované pohledské abatyše Kandidy z milodarů postaven rokokový kostelík, v roce 1761 byl vysvěcen a roku 1766 obohacen o dva malé zvony. Poutní éra symbolicky končí roku 1824 přestavbou kapličky u pramene na větší kapli, zájem poutníků však neopadá.

Zázraky zaznamenané u Svaté Anny

Další zásadní období v historii Svaté Anny je spjato s hrabětem Evženem Silva-Taroucou Unwerth, který se stal majitelem pohledského panství roku 1824 ve svých 11 letech. Ten přistoupil k léčivému pramenu zcela vědecky a nechal si zjistit jeho chemické složení. Radioaktivní svatoanenskou vodu tak od roku 1858 začal využívat pro lázeňské účely. V tomto roce nechal postavit jednopatrovou neobarokní lázeňskou budovu s arkádovým nádvořím, vybudoval v blízkosti pramene studnu a vodu svedl dřevěným potrubím k lázním pomocí dnes již neexistujícího vodojemu. Lázeňské procedury, ke kterým patřily především jehličnaté a rašelinové koupele, byly prováděny pod dozorem osobního lékaře hraběte Silva-Taroucy dr. Josefa Kršíka. Ovšem již roku 1887 léčivý pramen vyschl. Nový pramen byl nalezen až pod starou myslivnou a byl sveden pod kapličku. Voda z něj ovšem nebyla již natolik radioaktivní, tudíž se stala pro lázeňství nevyužitelná. V lázních byla ukončena činnost kolem roku 1910, poté se z nich stal hostinec hojně navštěvovaný letními hosty, s tanečním parketem neboli „dupárnou“ umístěnou za objektem.

Před I. světovou válkou provozovali zájezdní hostinec manželé Neumannovi. Podnikání vzkvétalo především díky letním hostům a pouti až do předválečného roku 1938. Ani za války však hostinec své hosty neztratil, ba naopak, a to paradoxně kvůli obsazeným Sudetům - oblíbeným rekreačním oblastem na Šumavě či v Krkonoších. Hostinec měl v té době v nájmu Alois Kohout z Krátké Vsi a to až do roku 1955. Pak se hostinec stal majetkem spotřebního družstva Jednota. I za jejího vedení bylo nadále v  provozu restaurační zařízení a pronájem hostinských pokojů. Po pádu smrku na střechu pravého křídla v roce 1964 a neschopnosti Jednoty poškození opravit převzal správu nad objektem n. p. Železniční a stavební výroba, který objekt opravil. Světlé okamžiky pohostinství u Sv. Anny skončily v letech1969 a 1970, kdy byla krátkodobě obnovena tradice nedělních odpoledních čajů. V posledních desetiletích byl objekt využíván jako sklad, po převratu byl posléze prodán soukromému vlastníkovi.

Zajímavé však je, co se dělo s poutním místem v době komunismu. V době po tzv. Pražském jaru přetrvávalo určité uvolnění ve vztahu státu k církvi. Proto mohla být v roce 1968 zahájena sbírka na generální rekonstrukci svatoanenského kostela, kterou inicioval P. Václav Černý, a v roce 1969 byla oprava uskutečněna. Kromě kostela sv. Anny bylo upraveno i okolí kapličky a přístup k prameni.

Represe, týkající se náboženských poutí a bohoslužeb u Sv. Anny, se výrazněji projevily až v sedmdesátých letech a realizace se dočkaly roku 1973 i 1974. ONV v Havl. Brodě vyhlásil v tomto roce opatření, kterými výrazně omezil konání pouti u Sv. Anny jako nežádoucího náboženského shromáždění. Byl omezen počet stánků i atrakcí, bohoslužby se nesměly konat před kostelem, bylo zakázáno zřídit hlídané parkoviště, na všechny příjezdové cesty ke Sv. cestě ke sv. Anně byl umístěn zákaz vjezdu a dřevěné zátarasy, na státní silnici zákaz zastavení. Desítky příslušníků SNB pak měly za úkol neposlušné řidiče ihned pokutovat. Ušetřena zůstala jen tradiční výstava květin konaná v obci. Poutníci však přesto přijížděli, auta stála v obci, u rybníčku Jeliňáku, v parcelách, zastavovala v příkopech u státní silnice, vzdálenost z obce k Sv. Anně pak lidé překonávali většinou pěšky.  

 Celkový zákaz poutě v areálu Svaté Anny přišel v roce 1977. Od tohoto roku byly stánky i atrakce úřední cestou přesunuty do obce Pohled a spolu s výstavou květin tu byla provozována až do roku 1989. První poutě přemístěné do Pohledu provázela řada organizačních nedostatků, které vyplývaly především z omezeného prostoru na provoz atrakcí. Proto byly některé umístěny také na hřiště. Nutno podotknout, že po celou dobu se bohoslužby u Sv. Anny i přes snahu úřadů každoročně konaly, ovšem široká veřejnost o nich nebyla záměrně informována.

Anenská pouť se ke Svaté Anně vrátila až po 13 letech, v roce 1990. V kostelíku byly opět oficiálně slouženy mše a studánku obléhaly davy návštěvníků. Po letech také mohli přijet prodejci náboženských předmětů. Významným počinem byla oprava kapliček (viz foto) iniciovaná místním soukromým zemědělcem Josefem Neuwirthem za podpory dalších fyzických osob a farníků, tehdejšího faráře Jakuba Jana Meda i Obecního úřadu Pohled v letech 2000–2001.

Opravy pláště kostela svaté Anny probíhaly v letech 2010-2012 za finanční podpory Ministerstva kultury, Kraje Vysočina, Obce Pohled a iniciátora oprav Římskokatolické farnosti Pohled pod dohledem Národního památkového ústavu. Nemalý podíl při pomoci s opravami měli dobrovolníci z řad místních občanů, farníků i organizací. Na tyto opravy navázala farnost provedením sanace podlahy v interiéru kostela sv. Anny v roce 2013. V roce 2014 nechala farnost zrestaurovat boční oltář Smrti sv. Josefa. Od začátku roku 2015 probíhalo v areálu Svaté Anny ošetření stromů v rámci projektu revitalizace lipové aleje vedoucí z obce Pohled k poutnímu místu. Došlo k ošetření, kácení a výsadbě stromů v tomto areálu, práce byly dokončeny koncem srpna 2015.

Sekundární literatura:

Použitý text je převzat z výročního kalendáře 250 let poutního místa Sv. Anny u Pohledu z r. 2012. Kráceno.

Foto: hostinec - rok 1929; poustevna - nedatováno, zbořena v první třetině 20. stol.; kostel sv. Anny - 2015; kaple nad pramenem s vodárnou - zbořena v 50. letech 20. stol.; jedna z kapliček obklopujících kostel sv. Anny - 2015.