Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1
Omezení provozu SO 30.10., NE 31.10., PON 1.11.
2
Mobilní očkování bez registrace
Průjezdnost ulic 2. - 3.11.
3
Průjezdnost ulic 2. - 3.11.
4
Průjezdnost ulic 4. - 5. 11.
5
Průjezdnost ulic 4. - 5. 11.
6
Průjezdnost ulic SO 6. - PON 8. 11.
7
Průjezdnost ulic SO 6. - PON 8. 11.
8
Ordinace MUDr. Pučalíka od 8.11.
Průjezdnost ulic SO 6. - PON 8. 11.
9 10 11 12 13 14
15
Průjezdnost ulic 15. - 16.11.
16
Průjezdnost ulic 15. - 16.11.
17
Průjezdnost od středy 17.11. do pátku 19.11.
18
Průjezdnost od středy 17.11. do pátku 19.11.
19
Průjezdnost od středy 17.11. do pátku 19.11.
20 21
22 23
Průjezdnost od úterý 23.11. do pátku 26.11.
24
Mobilní očkování bez registrace
Průjezdnost od úterý 23.11. do pátku 26.11.
25
Průjezdnost od úterý 23.11. do pátku 26.11.
26
Pošta Pohled - dočasná změna hodin pro veřejnost
Průjezdnost od úterý 23.11. do pátku 26.11.
27 28
29 30
Průjezdnost od úterý 30.11. do středy 1.12.
1
Pošta Pohled - dočasná změna hodin pro veřejnost
Průjezdnost od úterý 30.11. do středy 1.12.
2 3 4 5

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Památky obce > Proboštství - fara

PROBOŠTSTVÍ  - FARA

Budova proboštství byla postavena v roce 1714 podle návrhu stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který o tři léta později navrhl své mistrovské dílo – kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou. Faru nechala postavit abatyše Konstancie Marquartová (1689-1716), energická a podnikavá žena, na jejíž popud byla v roce 1693 ke konventnímu kostelu přistavěna i osmihranná barokní kaple Všech Svatých (uváděny jsou však také letopočty 1698 nebo 1694). K dalším jejím počinům patří osazení kostelní věže dvěma zvony ulitými ve věhlasném jihlavském zvonařství Christiana Joachima v letech1698 a 1700. Roku 1700 stála za položením základního kamene barokní sýpky stojící v aleji.

 Posledním jejím počinem byla právě výstavba proboštství. Na výstavbu dle zápisů z dobových pramenů dohlížel probošt Šebestián Nonner. Proboštství bylo vystavěno jako jednopatrová budova s obdelníkovým půdorysem a zkosenými rohy, z frontální části pak byl navržen střední rizalit. Střechu získalo proboštství valbovou, krytou šindelem. Za dob fungování kláštera (správní funkci budova plnila pouhých 68 let) ho obýval probošt a obvykle dva kaplani. V patře, v jižní místnosti rovnoběžně s kostelem, byla umístěna soukromá kaple. Dodnes je zde zachován výklenek se zabudovanou barokní skříní. Ve sklepě pak byl zřejmě ustájen i dobytek. K budově patřila také stodola a rozlehlá zahrada plnící funkci sadu obehnaná kamennou zdí.

Proboštství začalo po zrušení kláštera v roce 1782 plnit funkci fary. Faráři zde bydleli nepřetržitě až do konce druhé světové války. Nejčinoroději si počínal Augustin Krpálek, za jehož duchovní správy získala fara v roce 1934 eternitovou střechu, zasloužil se o rozšíření pohledského hřbitova nebo pořízení nových dvou zvonů z uspořádané sbírky. Po válce přišly změny - byl sem umístěn Místní národní výbor, v přízemí byly vybudovány dva obecní byty, farář pak využíval první patro. Po přestavbě bývalého zahradnického domku na nový MNV v letech 1967–68 a následném uvolnění fary byl do této budovy v roce 1970 přesunut Státní okresní archiv. Setrval zde až do roku 1994. Budova byla poté navrácena farnosti. Díky iniciativě a schopnostem nového duchovního správce P. Jakuba Jana Meda byla v letech jeho působení (2000–2005) opravena fasáda a střecha fary (2002) a objekt byl využíván k potřebám pohledské farnosti (Med zde krátce i bydlel, v přízemí byla zřízena kaple sv. Bernarda). Od roku 2009 však Biskupství královéhradecké nabízelo objekt jako nevyužívaný k prodeji, Obec Pohled tento fakt vzala na vědomí a v roce 2011 faru získala do majetku obce. Objekt bohužel nyní nemá praktičtější využití a více méně chátrá. 

 

POHLEDŠTÍ FARÁŘI

Antonín Vincenc Poltzer (1782–1809) – poslední probošt a současně první farní administrátor

Jan Sat (1810–1831) – pochován v Pohledu nalevo od hrobu hraběnky Julie Silva-Tarouca roz. Kaufmannové

František Prokeš (1832–1846) – pochován v Pohledu napravo před hřbitovní kaplí

Josef Schlösser (1846–1855) – první autor nynější farní kroniky

Dr. Antonín Hadwich (1855–1871) – pochován v Pohledu.

Dr. Matyáš Maria Feyfar (1871–1872) – autor Dějin cisterciáckého kláštera v Pohledu (1876)

Josef Šimek (1873–1874)

Karel Weidenhoffer (1875–1887) – rodák z Německého Brodu, původně želivský premonstrát, pochován v Pohledu

Antonín Janáček (1887–1908) – osobní děkan, po delší dobu trpěl závažnými neurologickými obtížemi, v duchovni službě na něj navázal František Laňha(?), po tragické smrti byl pohřben v Pohledu

Alfons Hornek (1908–11)

František Branč (1812–1920) – v roce 1920 se tajně oženil s dcerou pohledského hostinského Pařila, a to u československé církve. Tento stav popíral i po předvolání ke královéhradeckému biskupovi. Byl suspendován ještě téhož roku.

Augustin Krpálek (1920–1926) – německý kaplan ze Šlapánova byl ustanoven do funkce pohledského kooperátora v prosinci 1920 po aféře s farářem Brančem. Úřad vykonával do roku 1926, kdy byl odvolán do Ždírce u Dvora Králové.

Tomáš Obršlík (1926–1927) – špitální kaplan z Polné; na vlastní žádost přešel do Velké Losenice.

Josef Vorlička (1927) – další špitální kaplan z Polné, již koncem roku odchází do Dubence u Hradce Králové.

Augustin Krpálek (1928–1945) – za jeho působení a s finančním přispěním tehdejší majitelky pohledského panství Klotildy hraběnky Festeticsové byly na sakrálních stavbách provedeny významné opravy. V roce 1930 byly odlity dva nové zvony Anna (290 kg) a menší Ondřej (163 kg) pro věže kostela sv. Ondřeje. V roce 1934 se Krpálek zasadil o zavedení elektrického vedení do obce a v témže roce získal kostel i fara novou eternitovou střechu plně hrazenou panstvem (po požáru u pekaře Tajovského byl eternitem pokryt i zámek). V roce 1938 Krpálek pořídil nové věžní hodiny, v roce 1939 pořádal sbírku na opravu omítek farního kostela a dohlížel na následnou rekonstrukci interiérů. Po válce byl tento činorodý kněz spolu s dalším německým obyvatelstvem Pohledu odsunut. Poslání faráře pak vykonával v bavorském Spiegelau.

Josef Bošina (1945–1948)

Jan Lebeda (1948–1956) – zemřel v Pohledu

Josef Němeček (1956–1967) – farář z Havl. Brodu, který první léta bydlel přímo v Pohledu, posléze spravoval farnost excurrendo z Havl. Brodu (jako dojíždějící duchovní správce)

Václav Černý (1967–1970) – z České Bělé; díky němu v letech 1968 a 1969 proběhla sbírka a následně oprava poutního kostela sv. Anny

František Hájek (1971–1985) – z České Bělé

Arnošt Jílek (1985–1999) – zasloužil se o zprovoznění varhan

Marian Sokol (1999) – z Havl. Brodu

Vladimír Novák (1999) – z Přibyslavi

Jakub Jan Med (2000–2005) – za jeho duchovní správy byly opraveny kapličky křížové cesty u Svaté Anny (2000), byla provedena nová fasáda a vyměněna střecha farní budovy za šindelovou (2002). Šindelů se o rok později dočkal také kostel sv. Ondřeje. V roce 2005 byly do kostela sv. Anny z finančních prostředků sbírek umístěny 2 menší zvony a v zimě téhož roku získal dva velké zvony i farní kostel - sv. Václava (224 kg) a sv. Ondřeje (385 kg).

Adrián Jaroslav Sedlák (2006–2008)

Grzegorz Puszkiewicz (2008-2009) – in spiritualibus, tj. administrátor pouze ve věcech duchovních

Tomáš Rastislav Höger (2009–2012) za jeho působení se dočkal obnovy plášť poutního kostelíku u sv. Anny.

Damián Kristián Vrchovský (červen, červenec 2012) – kaplan z Havl. Brodu

Erik Tvrdoň (2012-2014) – kaplan, plnil funkci duchovního správce, administrátorem pohledské farnosti je doposud (2015) Hroznata Pavel Adamec

 

Foto: farní budova v r. 2014, reprezentační sál - r. 2013