Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
28 29 30 31
Pošta Pohled - změna hodin
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Místní knihovna

Místní knihovna

knihovna

 

Provozní doba:

PONDĚLÍ: 15.30 - 17.30

Katalog knihovny

Za finanční podpory Ministerstva kultury byl realizován přechod z automatizovaného systému LANius na systém Clavius, čímž se dosáhlo zkvalitnění poskytovaných služeb čtenářům.

Od 1. 1. 2021 je místní knihovna spravována knihovním systémem Tritius a je tak plně kompatibilní se systémem Krajské knihovny Vysočiny. 

 

Adresa:

Místní knihovna

Revoluční 39

582 21 Pohled

Kontaktní osoba:

Helena Pospíchalová

E-mail: knihovnapohled@seznam.cz

Historie

Historie pohledské knihovny sahá až do konce 19. století a je spjata s působením Národní jednoty pošumavské v naší obci. Roku 1894 byl na ustavující schůzi konané 8. prosince 1894 v hostinci pana Františka Jůzla v Sibentanech (Simtany) založen místní odbor Národní jednoty pošumavské pro Pohled a okolí, jež tehdy sdružoval 86 členů[1]. Národní jednota pošumavská (dále NJP) si kladla za cíl šíření češství, obrozeneckých myšlenek, českého jazyka mezi lidmi i ve školních lavicích. NJP byla činná především v národnostně smíšených oblastech se silným německým vlivem, především v pohraničí, ale také u nás, neboť jsme náleželi k tzv. jihlavskému jazykovému ostrovu, kde od středověku převládala němčina.

původní knihovna

Pohledský odbor NJP sdružoval členy z přilehlých (českých) obcí – Sibentany, Ždírec, Český Šicndorf (dnešní Stříbrné Hory), Česká Bělá, Cibotín, Utín, Krátká Ves a soustřeďoval se především na osvětovou činnost. Na členských a výročních schůzích tak byly pořádány přednášky „o domácí výchově dítek“, o mateřském jazyce, o národních mučednících Karlu Havlíčkovi nebo Janu Husovi. Záběr spolku byl ale daleko širší, zaměřoval se například i na výsadbu ovocných stromků nebo pomoc při hledání míst vyučeným řemeslníkům. Místní NJP pořádala také různé sbírky, odváděla část svého jmění na dobročinné účely, podporovala české školství ve Frantáli a v neposlední řadě vyvíjela divadelní činnost, která se posléze stala hlavním předmětem její činnosti. V knize zápisů NJP z let 1894-1926 najdeme v rámci osvětové činnosti spolku také první zmínky o pohledské „knihovně“.

Na začátku roku 1895 darovala slečna Karla Brzorádová z Německého Brodu NJP veškerá přečtená čísla Národních listů, za což jí členové vzdali zvláštní písemný dík. Týž rok byla dle návrhu výboru NJP v Simtanech zřízena přenosná knihovna o 30 - 40 svazcích. Knihovníkem byl ustanoven František Jůzl, simtanský hostinský. Pro knihovnu nechala NJP vyrobit skříňku u pana Čejky v podobě kufru. Knihovnička byla v témže roce zapůjčena do Cibotína, kde během tohoto roku vznikla další příruční knihovna s počtem 50 svazků. Třetí knihovničku založili v Českém Šicndorfě, ta čítala 40 svazků.knihovna dnes

V roce 1912 se členové NJP usnesli, že v hostinci pana Pařila v Pohledu zkusmo otevřou čítárnu, pro kterou byly odebírány časopisy Zlatá Praha a Zemědělské listy. Zároveň bylo stanoveno, že má být dána do pořádku knihovna a používané knihy mají být opraveny. Dále jsou v zápisech místního odboru NJP uváděni zvolení knihovníci. V roce 1914 to byl Alois Bašta, v roce 1919 Jan Urban, který byl ale v témže roce odvolán na vojnu, a tak byl zvolen Antonín Zvolánek, v roce 1920 pak J. Štefáček. V roce 1920 bylo také usneseno, že na letní měsíce bude knihovna uzavřena a že má být provedena vzájemná výměna knih se Ždírcem. Na konci tohoto roku podává knihovník zprávu, ve které uvádí, že tehdejší knihovní fond čítal 396 svazků, půjčovalo se celkem 11krát, a to 69 svazků. V roce 1921 byl pověřen vedením knihovny učitel Bašta, hned po něm ale přebírá funkci Antonín Pospíchal. Dále výbor NJP dohodl nepředávat knihovnu do správy obce, ale ponechat si ji ve své péči. V červnu téhož roku se ale členové NJP rozhodli za subvenci 891 Kč (byla stanovena ministerstvem školství) přenechat knihovnu obci a zpřístupnit ji tak široké veřejnosti. Pro knihovnu se výbor rozhodl zakoupit skříň a přemístit ji z české školy do spolkové místnosti. Byla ustavena šestičlenná knihovní rada, která měla vyhotovit seznamy knih a připravit knihovnu k veřejnému otevření, dále byly vybírány časopisy k pravidelnému odběru. V roce 1921 byla knihovna otevřena 10 týdnů, za které si 26 čtenářů si vypůjčilo 87 knih. Obec se zavázala přispívat na knihovnu částkou 400 Kč ročně, knihovna ale zůstávala nadále ve správě odboru. V roce 1922 již bylo provedeno 157 výpůjček 30 čtenáři, v roce 1923 si 59 čtenářů vypůjčilo 454 knih. V roce 1924 předal Antonín Pospíchal funkci knihovníka učiteli Josefu Šindelářovi, který k 1. 9. 1925 uvádí 559 knih, v majetku knihovny pak 1 dubovou skříň s přepážkami, 1 psací stolek se zásuvkou, 2 židle a 1 velký psací stůl se zásuvkou. V tomto roce bylo pořízeno 72 svazků knih, knihovnu navštívilo 37 vypůjčovatelů s 743 výpůjčkami.

Do roku 1934 byla obecní knihovna umístěna v budově Ústřední matice školské v č. p. 24 v bývalé matiční škole[2] , z důvodu prodeje a přestavby tohoto domu byla přemístěna do obecního domu čp. 80[3]. Knihovna se stěhovala ještě několikrát. 1. 7. 1944 přestěhovali Němci svoji německou knihovnu z domu č. p. 80 do č. p. 91.[4]

Další údaje o stěhování knihovny pocházejí až z roku 1960, kdy byla přestěhována ze zasedací síně MNV do nové místnosti v zámku. V té době knihovnu již několik let vedla učitelka L. Pazderová.[5]

Podrobnější informace jsou uvedeny v kronice v roce 1961. Knihovna měla koncem tohoto roku celkem 1482 svazků knih, z toho krásná literatura tvořila 960 svazků, jiná naučná literatura 108 svazků, literatura pro mládež 107 svazků, spisy politické 97 svazků, zemědělská literatura 92 svazků, spisy společensko-politické 82 svazků, spisy technické 26 svazků. Čtenářů ovšem bylo pouze 40, z toho mládež 24 osob a dospělí 16. Knihy se půjčovaly jednou týdně a jejich přírůstek za rok 1961 činil celkem 60 knih.[6] V roce 1963 se knihovna MNV přestěhovala do budovy fary, kde tehdy sídlil i místní národní výbor. Knihovnu v té době vedla zdejší učitelka Eva Marešová a nejvíce ji využívala školní mládež. V roce 1965 obdržela čestné uznání za umístění v krajské soutěži. Eva Marešová-Pokorná se však po provdání odstěhovala do Havlíčkova Brodu a knihovnu převzala paní Bedřiška Jirásková, dlouholetá pracovnice pohledského kina. Ta vedla knihovnu 18 let až do roku 1983, tedy do svých 85 let. Její nástupkyní se stala Helena Pospíchalová. Od roku 1970 sídlí knihovna v budově bývalého MNV, dnešního obecního úřadu, tedy v čp. 39, kam byla přestěhována z fary po přestavbě této budovy prováděné v letech 1967-68.

Rok

Počet   registrovaných čtenářů

Počet   knih

Počet   výpůjček

Počet   návštěv

Roční   přírůstek knih

1925

 

631

743

37

72

1961

40

1481

 

250

60

1978

 

 

1252

 

 

1986

45

2024

 

344

89

2001

67

3897

5420

 

 

2003

60

4285

 

904

 

2009

60

4726

 

 

 

2014

56

5104

3412

727

106

 

Současnost

Paní Pospíchalová byla za svou činnost dvakrát oceněna, titul Knihovna roku získala pohledská knihovna v roce 1999 a 2006. Od roku 2001 je zavedena počítačová evidence knih, k dispozici je čtenářům on-line katalog, již několik let fungují výměnné fondy, díky kterým naše knihovna dočasně získává z Krajské knihovny v Havlíčkově Brodě cca 400 exemplářů knih ročně. V současné době je knihovna otevřena pro čtenáře každé pondělí od 15:30 do 17:30.



[1] Informace v článku jsou výpisem z Knihy zápisů místního odboru Národní jednoty pošumavské pro Pohled a okolí z let 1894-1926, která se nachází v Okresním archivu Havlíčkův Brod.

[2] Nyní obchod  Hladíků

[3] nyní Vašíčkovi na křižovatce

[4] Další údaje pocházejí z Pamětní knihy - I. dílu obecní kroniky, s 71

[5] Tamtéž, str. 198.

[6] Tamtéž, str. 215

Foto: 1. Paní knihovnice; 2. Jedno z prvních sídel knihovny - matiční škola v č.p. 24; 3. Interiér knihovny, 2015.