Z historie pohledské tělovýchovy

Tělocvičná organizace Sokol byla v Pohledu založena až roku 1920, tedy téměř 60 let po založení prvního tělocvičného spolku, který vznikl iniciativou Tyrše a Fügnera. K uvedenému roku čítala Česká obec sokolská již 562 657 členů a k tomuto číslu přibylo 62 nových členů pohledských. Po založení Sokola v Pohledu nebylo kde provozovat cvičení, a tak se vedení dohodlo se zdejším hostinským Karlem Pařilem čp. 19 a zde se cvičilo až do roku 1923.

Podle zápisů z roku 1920 i  dříve již zachycených vzpomínek pamětníků byl Sokol v naší obci zakládán ve velmi těžkých podmínkách. Nic v obci nebylo, žádné nářadí, žádná tělocvična. Několikráte bylo jednáno s majitelkou zdejšího panství o uvolnění nebo předání nějakého prostoru v zámku. O přenechání nějaké místnosti nechtěla ani slyšet, nabízela nějakou stodolu. Zástupci Sokola vedli dlouhé jednání o přenechání bývalé garáže. Toto místo sice navazovalo na zámecký areál, ale mělo také zvláštní vchod z ulice a bylo pod terénem (o výšku jedné budovy) než byl objekt zámku (Pozn. dnešní pobořená sokolovna). Přes odpor došlo k nucenému úřednímu pronájmu a koncem roku 1922 k úplnému získání tohoto objektu. V měsíci březnu 1923 měl Sokol další problémy při jednání se zdejším velkostatkem, respektive s majitelkou celého panství, kterou zastupoval pan Dobrzenský z Chotěboře. Sokol žádal o přidělení pozemku na hřiště, kde by se v budoucnu mohla postavit nová tělocvična. Pozemek byl vyhlédnut u nádraží. (Pozn. Jednalo se ještě o staré železniční nádraží, nyní dům pana Kaňkovského). Místo bylo výhodné, neboť bylo v bezprostřední blízkosti středu obce, hned vedle nádraží a hostince Františka Pařila. Majitelka panství zde však prý chtěla stavět pilu. Tak si zástupce panství vyhrazoval podmínku, že pozemek Sokolu přidělí jen tehdy, když Sokol ihned vyklidí přidělenou tělocvičnu tj. bývalou zámeckou garáž. Dále pak uvedl, že za 1 m2 v tomto případě bude požadovat 1 Kč. Zástupci Sokola s tímto nesouhlasili a nakonec přece jen hřiště získali a tělocvična jim také zůstala.

Předválečný Sokol se zaměřoval na cvičení na nářadí, prostná cvičení, nácviky na sokolské slety, chození v průvodech, když se pálila 6. července hranice k uctění památky Mistra Jana Husa, nebo vystupování na akademii k výročí 28. října a podobně. O spíše reprezentativním charakteru pohledské župy sokolské a jejím vlasteneckém zaměření svědčí i její složení. Z 62 členů byli 4 zakládající, 18 mužů činných, 10 žen činných, 30 členů přispívajících (čili sportovně nečinných) a 11 dorostenců v to nepočítaných. V počátečních letech nebyly problémy pouze s tělocvičnou, ale i s jejím vybavením. První cvičební nářadí zhotovil v roce 1920 zdejší truhlář pan Hanold, některé další nářadí bylo vypůjčeno z tehdy ještě otevřené německé školy (Pozn. V Pohledu byla zrušena o rok později, v r. 1921). S nářadím to neměli v Sokole jednoduché a jen postupně byla tělocvična vybavována. Až v roce 1934 byly zakoupeny kruhy, téhož roku byl zakoupen kůň a nářadí pro atletiku: oštěp, koule, tyč ke skoku, míč pro volejbal a volejbalová síť. V dalším roce 1935 byla zakoupena hrazdová žerď, rok nato stojany na skok vysoký a v dalším roce 1937 byla zakoupena kladina. Řada tohoto nářadí se v tělocvičně používala až do ukončení jejího využití.

Ve článku v Hlasech z Posázaví č. 22 z 31.3.1933 si pisatel stěžuje, že „práce sokolská je v Pohledu velice těžká, porozumění veřejnosti malé, podpora majetnějších vrstev nepatrná a že celá tíha správního i technického vedení spočívá na dvou třech lidech.“
O pár let později se však Sokol dočkal krušnějších časů. V roce 1938 se začala silněji projevovat pohledská německá menšina a především byl znát vliv okolních německých obcí (Dlouhá Ves, Bartoušov, Jilemník, Ždírec), kde sílily nacizující tendence. Ty se dotkly i sportu, když vrcholily snahy o vytvoření německého tělocvičného spolku. Jak uvádí pan Hladík, největším agilním funkcionářem SdP (Sudetoněmecká strana) byl učitel Rudolf Lerche z Dlouhé Vsi, který usiloval v roce 1938 o založení Turnvereinu, aby tu mládež mohla provádět brannou přípravu. V jeho bytě se konaly tajné schůzky a on sám se účastnil školení německých učitelů v Ústí nad Labem a v Trutnově a sjezdu henleinovců v Chomutově. Za svou henleinovskou činnost byl suspendován z místa řídícího učitele a plat mu byl snížen na dvě třetiny.
Organizace Sokol byla nařízením ministerstva vnitra zrušena úplně v říjnu roku 1941. Po válce v roce 1945 byla činnost Sokola obnovena, ovšem již v roce 1948 došlo k sjednocení tělovýchovy. Všechny sportovní kluby a tělocvičné jednoty tak byly státem přinuceny stát se součástí TJ Sokol (Tělovýchovná jednota Sokol). Česká obec sokolská (ČOS), čili původní Sokol, tak vlastně zanikl a jeho činnost byla obnovena až v lednu 1990.

 

 

 

 

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obecpohled.cz

Registrujte se zde

Vyhledat v textu

25. 7. Jakub

Zítra: Anna

Telefon: 569 432 821
Fax: 569 439 218
obec.pohled@iol.cz

Datová schránka: emgavya

 

 

Diskusní fórum

příspěvků: 3

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Návštěvnost stránek

208110