SVATÁ ANNA - POUTNÍ AREÁL

Počátky poutního areálu u Sv. Anny sahají až do 18. stol. Pojí se s pověstí o písaři pohledského kláštera Jakubovi Čermákovi (někdy uváděném jako Prokopovi), který v roce 1730 při lovu vlka zapadl do bahna. V obavách o svůj život se začal horoucně modlit. Tu zaslechl zvuk varhan a zpěv chorálu, z něhož prý několikrát zaslechl jméno sv. Anny.  Proto se začal k této světici modlit a slíbil, že bude-li zachráněn, vystaví na místě kapličku. Tak se také stalo. Při výstavbě kapličky byl nalezen pramen a zvěst o Čermákově zázračné záchraně se rychle šířila Vysočinou. 

Další zázraky se už pojí přímo s nalezeným sirnato-železitým pramenem. Jako první byla léčivou vodou uzdravena poloslepá žena dřevaře Tondla. Otíráním očí svatoanenskou vodou se jí navrátil zrak. I tato informace se rychle roznesla po okolí a u pramene pod kapličkou přibývalo poutníků i nemocných. Opat pohledského kláštera Bohuslav Tureček a abatyše Kandida Marešová nechali kvůli množícím se zázrakům postavit v místě r. 1752 poustevnu. Ovšem pojem poustevna by mohl být poměrně zavádějící. Šlo o jednopatrovou, zděnou budovu se šindelovou střechou, umístěnou na ostrůvku odděleném od okolí vodním příkopem. Do poustevny byl povolán mnich František Augustin Hertwig, jehož úkolem bylo zapisovat zázraky, které se u studánky udály. Od roku 1752 – 1773 jich popsal 28. (Další zázraky jsou zaznamenány např. ještě v roce 1888, či dokonce v roce 1962). Počet poutníků vzrůstal na tisíce. Proto byl v roce 1760 iniciativou zmiňované pohledské abatyše Kandidy z milodarů postaven rokokový kostelík, v roce 1761 byl vysvěcen a roku 1766 obohacen o dva malé zvony. Poutní éra symbolicky končí roku 1824 přestavbou kapličky u pramene na větší kapli, zájem poutníků však neopadá.

Další zásadní období v historii Svaté Anny je spjato s hrabětem Evženem Silva-Taroucou Unwerth, který se stal majitelem pohledského panství roku 1824 ve svých 11 letech. Ten přistoupil k léčivému pramenu zcela vědecky a nechal si zjistit jeho chemické složení. Radioaktivní svatoanenskou vodu tak od roku 1858 začal využívat pro lázeňské účely. V tomto roce nechal postavit jednopatrovou neobarokní lázeňskou budovu s arkádovým nádvořím, vybudoval v blízkosti pramene studnu a vodu svedl dřevěným potrubím k lázním pomocí dnes již neexistujícího vodojemu. Lázeňské procedury, ke kterým patřily především jehličnaté a rašelinové koupele, byly prováděny pod dozorem osobního lékaře hraběte Silva-Taroucy dr. Josefa Kršíka. Ovšem již roku 1887 léčivý pramen vyschl. Nový pramen byl nalezen až pod starou myslivnou a byl sveden pod kapličku. Voda z něj ovšem nebyla již natolik radioaktivní, tudíž se stala pro lázeňství nevyužitelná. V lázních byla ukončena činnost kolem roku 1910, poté se z nich stal hostinec hojně navštěvovaný letními hosty, s tanečním parketem neboli „dupárnou“ umístěnou za objektem.

Před I. světovou válkou provozovali zájezdní hostinec manželé Neumannovi. Podnikání vzkvétalo především díky letním hostům a pouti až do předválečného roku 1938. Ani za války však hostinec své hosty neztratil, ba naopak, a to paradoxně kvůli obsazeným Sudetům - oblíbeným rekreačním oblastem na Šumavě či v Krkonoších. Hostinec měl v té době v nájmu Alois Kohout z Krátké Vsi a to až do roku 1955. Pak se hostinec stal majetkem spotřebního družstva Jednota. I za jejího vedení bylo nadále v  provozu restaurační zařízení a pronájem hostinských pokojů. Po pádu smrku na střechu pravého křídla v roce 1964 a neschopnosti Jednoty poškození opravit převzal správu nad objektem n. p. Železniční a stavební výroba, který objekt opravil. Světlé okamžiky pohostinství u Sv. Anny skončily v letech1969 a 1970, kdy byla krátkodobě obnovena tradice nedělních odpoledních čajů. V posledních desetiletích byl objekt využíván jako sklad, po převratu byl posléze prodán soukromému vlastníkovi.

Zajímavé však je, co se dělo s poutním místem v době komunismu. V době po tzv. Pražském jaru přetrvávalo určité uvolnění ve vztahu státu k církvi. Proto mohla být v roce 1968 zahájena sbírka na generální rekonstrukci svatoanenského kostela, kterou inicioval P. Václav Černý, a v roce 1969 byla oprava uskutečněna. Kromě kostela sv. Anny bylo upraveno i okolí kapličky a přístup k prameni.

Represe, týkající se náboženských poutí a bohoslužeb u Sv. Anny, se výrazněji projevily až v sedmdesátých letech a realizace se dočkaly roku 1973 i 1974. ONV v Havl. Brodě vyhlásil v tomto roce opatření, kterými výrazně omezil konání pouti u Sv. Anny jako nežádoucího náboženského shromáždění. Byl omezen počet stánků i atrakcí, bohoslužby se nesměly konat před kostelem, bylo zakázáno zřídit hlídané parkoviště, na všechny příjezdové cesty ke Sv. cestě ke sv. Anně byl umístěn zákaz vjezdu a dřevěné zátarasy, na státní silnici zákaz zastavení. Desítky příslušníků SNB pak měly za úkol neposlušné řidiče ihned pokutovat. Ušetřena zůstala jen tradiční výstava květin konaná v obci. Poutníci však přesto přijížděli, auta stála v obci, u rybníčku Jeliňáku, v parcelách, zastavovala v příkopech u státní silnice, vzdálenost z obce k Sv. Anně pak lidé překonávali většinou pěšky.  

 Celkový zákaz poutě v areálu Svaté Anny přišel v roce 1977. Od tohoto roku byly stánky i atrakce úřední cestou přesunuty do obce Pohled a spolu s výstavou květin tu byla provozována až do roku 1989. První poutě přemístěné do Pohledu provázela řada organizačních nedostatků, které vyplývaly především z omezeného prostoru na provoz atrakcí. Proto byly některé umístěny také na hřiště. Nutno podotknout, že po celou dobu se bohoslužby u Sv. Anny i přes snahu úřadů každoročně konaly, ovšem široká veřejnost o nich nebyla záměrně informována.

Anenská pouť se ke Svaté Anně vrátila až po 13 letech, v roce 1990. V kostelíku byly opět oficiálně slouženy mše a studánku obléhaly davy návštěvníků. Po letech také mohli přijet prodejci náboženských předmětů. Významným počinem byla oprava kapliček (viz foto) iniciovaná místním soukromým zemědělcem Josefem Neuwirthem za podpory dalších fyzických osob a farníků, tehdejšího faráře Jakuba Jana Meda i Obecního úřadu Pohled v letech 2000–2001.

Opravy pláště kostela svaté Anny probíhaly v letech 2010-2012 za finanční podpory Ministerstva kultury, Kraje Vysočina, Obce Pohled a iniciátora oprav Římskokatolické farnosti Pohled pod dohledem Národního památkového ústavu. Nemalý podíl při pomoci s opravami měli dobrovolníci z řad místních občanů, farníků i organizací. Na tyto opravy navázala farnost provedením sanace podlahy v interiéru kostela sv. Anny v roce 2013. V roce 2014 nechala farnost zrestaurovat boční oltář Smrti sv. Josefa. Od začátku roku 2015 probíhalo v areálu Svaté Anny ošetření stromů v rámci projektu revitalizace lipové aleje vedoucí z obce Pohled k poutnímu místu. Došlo k ošetření, kácení a výsadbě stromů v tomto areálu, práce byly dokončeny koncem srpna 2015.

Sekundární literatura:

Použitý text je převzat z výročního kalendáře 250 let poutního místa Sv. Anny u Pohledu z r. 2012. Kráceno.

Foto: hostinec - rok 1929; poustevna - nedatováno, zbořena v první třetině 20. stol.; kostel sv. Anny - 2015; kaple nad pramenem s vodárnou - zbořena v 50. letech 20. stol.; jedna z kapliček obklopujících kostel sv. Anny - 2015.

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obecpohled.cz

Registrujte se zde

Vyhledat v textu

17. 10. Hedvika

Zítra: Lukáš

Telefon: 569 432 821
Fax: 569 439 218
obec.pohled@iol.cz

Datová schránka: emgavya

 

 

Diskusní fórum

příspěvků: 3

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Návštěvnost stránek

218260