KOSTEL SV. ONDŘEJE

Základní kámen k pohledskému konventnímu kostelu původně zasvěcenému Nanebevzetí Panny Marie byl položen v roce 1265 kouřimským arcijáhnem. Další zprávy máme z roku 1267, kdy papežský legát Quido vyhlásil pro návštěvníky tohoto nově zbudovaného svatostánku odpustky. Mariánský kostel je raně gotický, avšak upravovaný po zničení v době husitských válek v roce 1422. Tehdy byl celý konvent i s klášterem vypleněn. O stavebních úpravách po husitských nájezdech svědčí i nové zaklenutí lodi provedené roku 1494. Jednolodní stavba je přepažena směrem k východu vítězným obloukem ústícím do presbytáře. Tento oblouk však není umístěn na ose lodi, ale je vychýlen směrem na sever. Oblouk je zaklenut asi ve dvou pětinách šíře stavby, jež činí9 metrů, a severní zeď kostela je tak prodloužena o zeď presbytáře, čehož si můžeme nejlépe povšimnout uvnitř stavby. Kamenné zdi kostela nesou venkovní opěráky, které jsou u hlavní lodi dvoustupňové, u presbytáře třístupňové. Mezi opěráky jsou umístěna vysoká úzká zaklenutá okna, z nichž u tří jsou alespoň částečně zachovány původní gotické kružby.

Do kostela se vchází předsíní – renesanční přístavbou z konce 17. stol., na kterou navazuje původní portál, pozdně gotická práce z poslední čtvrtiny 15. stol. Vstup do kostela býval ještě jeden - z prvního patra konventu bylo možné sejít přímo do lodi kostela úzkou chodbou s dvěma zachovanými hrotitými okénky. Dnes je tento vchod, který sloužil pohledským cisterciačkám pro příchod na konventní mše, zazděn (vyúsťoval v jihovýchodním koutu lodi). Loď kostela vysoká 23 metrů je sklenuta síťovou cihlovou klenbou s žebry z červeného pískovce. Každá tři žebra jsou zakončena konzolami zdobenými maskami. Presbytář je sklenut křížovou klenbou se svorníkem, pětiboký závěr pak žebrovými paprsky svedenými do pilastrů se zdobenou hlavicí s rostlinnými motivy.

V západní části hlavní lodi je vystavěna desetimetrová kruchta pocházející z 2. poloviny 15. století. Kúr zdobí rokoková mříž z roku 1752, vévodí mu však barokní varhany, původně monumentální nástroj se 17 rejstříky a 2 manuály dílo Kašpara Welzela (V roce 1928 byly zautomatizovány J. Melzerem). V historických pramenech je také uváděn vstup na kruchtu pro řeholnice přímo z prvního patra konventu.

Hlavní kostelní oltář je prací sochaře a řezbáře Řehoře Thényho z let 1730-40. Thény obklopil oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie sochami dvou apoštolů – sv. Ondřeje a sv. Judy-Tadeáše - a dále sochami dvou otců cisterciáckého řádu sv. Benedikta a sv. Bernarda. Kazatelna i oltář Piety Salvatora Chrudimského umístěný na stěně vítězného oblouku pocházejí z období před rokem 1750. Blíže kůru je na jižní stěně kostela umístěn boční oltář sv. Jana Nepomuckého, který dvěma sochami světců svatého Jana Evangelisty a Jana Křtitele doplnil Ignác Rohrbach. Na menze pod obrazem je pak umístěna skleněná rakev se skeletem mučedníka svatého Kandida, oděného do zdobeného šatu s voskovou maskou na obličeji. Druhý boční oltář na jižní stěně z roku 1740 je zasvěcen Svaté Rodině, kterou obklopují řezby sester cisterciaček z dílny Řehoře Thényho. Pod obrazem se nachází druhá skleněná rakev s ostatky svatého Faustina (opět v rouchu, s voskovou maskou). Ostatky sem byly přeneseny roku 1775 z římských katakomb. Poslední boční oltář zasvěcený Panně Marii je umístěn na severní stěně kostela vedle vstupu. Oltáři vévodí dřevěná socha Panny Marie, po stranách pak jsou umístěni první a druhý opat cisterciáckého řádu Robert a Alberik, řezby Ignáce Rohrbacha.

Po zrušení kláštera v roce 1782 se kostel stal farním a byl nově zasvěcen svatému Ondřeji. Poslední klášterní probošt Antonín Vincenc Poltzer se stal zároveň prvním farním administrátorem (1782–1809).

V roce 1797 byly postaveny dvě nové kostelní věže, neboť staré hrozily zborcením. Věže nesly 5 kostelních zvonů – tři nejstarší (jeden snad z roku 1300) se nacházely na západní věži, v dnešní době zde zůstal pouze umíráček. Východní věž pak byla osazena dvěma většími, krásně zdobenými barokními zvony z let 1698 a 1700, z dílny jihlavského zvonaře Christiana Joachima. Starší z nich pukl v roce 1930, zůstal však ve věži až do roku 2005. Z nápisů na tomto zvonu (Zaczatek s. almuzni jest R. Iohannes Ays ten cas vobroczni) je patrné, že na pořízení zvonů přispívali i starousedlé rody místních sedláků, které v Pohledu sídlily po staletí a kterým osudy místní farnosti nebyly lhostejné. Nyní se puklý zvon nachází při bočním oltáři sv. Jana Nepomuckého. V letech1886 a 1909 do věží přibyly další dva zvony financované pohledskými majitelkami Clam-Gallasovými. Po prvních válečných rekvizicích, kdy Pohled přišel o tři zvony, byly za působení faráře Augustina Krpálka v roce 1930 odlity dva nové zvony Anna (290 kg) a menší Ondřej (163 kg). Neměly ale štěstí a spolu s dalšími se nedočkaly konce II. světové války. Po roce 1945 ve věžích zůstal pouze umíráček a puklý zvon z roku 1698.

 V roce 1934, po požáru u pekaře Tajovského v těsné blízkosti sakrálních budov, získaly kostel i fara novou eternitovou střechu plně hrazenou pohledským panstvem (zámek byl pokryt eternitem již na počátku 20. stol.). V roce 1935 farář Krpálek pořídil nové věžní hodiny, v roce 1939 uspořádal sbírku na opravu omítek farního kostela a následně dohlížel také na rekonstrukci interiérů. Vročení oprav roku 1939 je umístěno nad zaklenutím vítězného oblouku v lodi kostela. Za duchovní správy Arnošta Jílka (1985-1999) se svého provizorního zprovoznění dočkaly i staré varhany.

K dalším zásadním opravám na sv. Ondřeji došlo až v novém tisíciletí za působení faráře Jakuba Jana Meda (2000-2005). V roce 2003 byla střecha kostela pokryta původní krytinou - šindelem a na konci roku 2005 byly za účasti paní Livie Klausové pro kostel vysvěceny dva nové zvony - sv. Václav (224 kg) a sv. Ondřej (385 kg). Pohledská farnost je nechala ulít v Pernerově zvonařství v německém Pasově.

Od roku 2008 farnost soustavně opravuje za přispění Ministerstva kultury ČR, Kraje Vysočina a obce Pohled venkovní opěráky i omítky pláště kostela sv. Ondřeje, svépomocí prováděla hydroizolaci předsíně – vstupu do kostela, vyklízela suť ze sklepního prostoru pod západním chórem a navracela důstojnost konventním kryptám umístěným pod presbytářem a kaplí Všech Svatých. Za přispění Obce Pohled byl v roce 2011 proveden nátěr kaple Všech Svatých. V roce 2015 nechala farnost zrestaurovat pozoruhodnou dřevěnou sochu sv. Bernarda umístěnou v presbyteriu a milostný obraz Panny Marie Karmelské.

 KAPLE VŠECH SVATÝCH A KONVENTNÍ KRYPTY

V roce 1698 byla ke konventnímu kostelu přistavěna kaple Všech Svatých, která byla pro potřeby pohledských věřících opatřena vlastním vchodem ze severní strany, přičemž byla propojena s původně mariánským kostelem. Před východem z kaple do kněžiště konventního kostela se nachází vchod do krypty, kam byly pohřbívány, jak se můžeme domnívat, význačné světské osoby či donátoři kláštera. Druhá krypta se nachází pod kněžištěm v presbytáři sv. Ondřeje a sloužila téměř výhradně pro potřeby kláštera. Byla konventní hrobkou, ve které je písemně zmiňováno 34 pohřbů řádových sester, novicek i abatyší. Jsou však zaznamenány i výjimky, kdy zde byla například pohřbena vdova Joanna Francisca rozená Marradass, hraběnka de Salezera. Kromě pohřbů v rakvích byly v obou kryptách nalezeny také kosti z katolického hřbitova, který se až do svého zrušení před rokem 1818 nacházel v těsném sousedství kostela a kaple. Kosti byly jednoduše naházeny do větracích otvorů vedoucích z krypt pod kaplí a pod presbytářem.

NÁHROBEK MARIE ANNY Z UNWERTHU

Jde vlastně o empírový kenotaf (symbolický náhrobek) Marie Anny hraběnky z Unwerthu rozené z Astfeldu (1763-1816), první ženy Josefa hraběte z Unwerthu, který zakoupil zrušený cisterciácký klášter roku 1807. Hrabě zadal vyhotovení náhrobku sochaři Vincenci Prachnerovi, který jej dokončil roku 1817 podle nákresu Josefa Berglera. Výjev zobrazuje umírající ženu v náručí manžela, kterou si za ruku odvádí Anděl smrti. Anděl zháší pochodeň života, kterou drží v pravé ruce. Náhrobek byl až do roku 1872 umístěn v kostele pod vítězným obloukem, tehdejší věřící však sousoší pobuřovalo a záměrně ho poškozovali. Roku 1817 byly některým sochám například uraženy prsty. Proto byl kenotaf přesunut mimo svatostánek, nejdříve nejspíše na hřbitov a poté byl přizděn na severní zeď kostela, vlevo od vchodu. Náhrobek byl opatřen zdobným kovovým plůtkem a v nedávné době i stříškou. Nad sousoším je čitelný německý nápis. Informuje o úmrtí Marie Anny z Unwerthu a dále o jejím sňatku s hrabětem Josefem pánem na Mníšku a Chrašticích v roce 1787. Za povšimnutí stojí také dva erby umístěné nad římsou, pánů z Astfeldu a z Unwerthu.

Sekundární literatura:

Hladík, František: 700 let Pohledu. Pohled, 1965.

Pleva, František: Sázava milovaná. Nová tiskárna Pelhřimov, 2005.

Farní kronika obce Pohled

 

Foto: kostel sv. Ondřeje v r. 2013 a 1895; puklý zvon z r. 1698; interiér kostela - nedatováno; kaple Všech Svatých a kenotaf Marie Anny z Unwerthu - pořízení snímků r. 2013;

 

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obecpohled.cz

Registrujte se zde

Vyhledat v textu

17. 10. Hedvika

Zítra: Lukáš

Telefon: 569 432 821
Fax: 569 439 218
obec.pohled@iol.cz

Datová schránka: emgavya

 

 

Diskusní fórum

příspěvků: 3

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Návštěvnost stránek

218260