Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29
Pošta Pohled - dočasná změna hodin
1 2 3
4 5 6
Pošta Pohled - dočasná změna hodin
7
Pošta Pohled - dočasná změna hodin
8 9
Filmový večer
10
Pozvánka na maškarní karneval
11 12 13
Pošta Pohled - dočasná změna hodin
14
Pošta Pohled - dočasná změna hodin
15 16 17
18 19 20
Pozvánka - Zasedání zastupitelstva obce Pohled
21 22 23
Kurz plstění
24
25 26 27 28 29 30 31

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Památky obce > Proboštství - fara

PROBOŠTSTVÍ  - FARA

Budova proboštství byla postavena v roce 1714 podle návrhu stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který o tři léta později navrhl své mistrovské dílo – kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou. Faru nechala postavit abatyše Konstancie Marquartová (1689-1716), energická a podnikavá žena, na jejíž popud byla v roce 1693 ke konventnímu kostelu přistavěna i osmihranná barokní kaple Všech Svatých (uváděny jsou však také letopočty 1698 nebo 1694). K dalším jejím počinům patří osazení kostelní věže dvěma zvony ulitými ve věhlasném jihlavském zvonařství Christiana Joachima v letech1698 a 1700. Roku 1700 stála za položením základního kamene barokní sýpky stojící v aleji.

Posledním jejím počinem byla právě výstavba proboštství. Na výstavbu dle zápisů z dobových pramenů dohlížel probošt Šebestián Nonner. Proboštství bylo vystavěno jako jednopatrová budova s obdelníkovým půdorysem a zkosenými rohy, z frontální části pak byl navržen střední rizalit. Střechu získalo proboštství valbovou, krytou šindelem. Za dob fungování kláštera (správní funkci budova plnila pouhých 68 let) ho obýval probošt a obvykle dva kaplani. V patře, v jižní místnosti rovnoběžně s kostelem, byla umístěna soukromá kaple. Dodnes je zde zachován výklenek se zabudovanou barokní skříní. Ve sklepě pak byl zřejmě ustájen i dobytek. K budově patřila také stodola a rozlehlá zahrada plnící funkci sadu obehnaná kamennou zdí.

Proboštství začalo po zrušení kláštera v roce 1782 plnit funkci fary. Faráři zde bydleli nepřetržitě až do konce druhé světové války. Nejčinoroději si počínal Augustin Krpálek, za jehož duchovní správy získala fara v roce 1934 eternitovou střechu, zasloužil se o rozšíření pohledského hřbitova nebo pořízení nových dvou zvonů z uspořádané sbírky. Po válce přišly změny - byl sem umístěn Místní národní výbor, v přízemí byly vybudovány dva obecní byty, farář pak využíval první patro. Po přestavbě bývalého zahradnického domku na nový MNV v letech 1967–68 a následném uvolnění fary byl do této budovy v roce 1970 přesunut Státní okresní archiv. Setrval zde až do roku 1994. Budova byla poté navrácena farnosti. Díky iniciativě a schopnostem nového duchovního správce P. Jakuba Jana Meda byla v letech jeho působení (2000–2005) opravena fasáda a střecha fary (2002) a objekt byl využíván k potřebám pohledské farnosti (Med zde krátce i bydlel, v přízemí byla zřízena kaple sv. Bernarda). Od roku 2009 však Biskupství královéhradecké nabízelo objekt jako nevyužívaný k prodeji, Obec Pohled tento fakt vzala na vědomí a v roce 2011 faru získala do majetku obce. Objekt bývá využíván jen zřídka pro pořádání kulturních a společenských akcí (výstavy fotografií, akce k osobě stavitele Santiniho, akce místních spolků). Budova není veřejně přístupná, případnou prohlídku si skupina min. 10 zájemců může předem domluvit na obecním úřadu v Pohledu (tel.: 724 189 741, e-mail: podatelna@obecpohled.cz).

 

POHLEDŠTÍ FARÁŘI

Antonín Vincenc Poltzer (1782–1809) – poslední probošt a současně první farní administrátor

Jan Sat (1810–1831) – pochován v Pohledu nalevo od hrobu hraběnky Julie Silva-Tarouca roz. Kaufmannové

František Prokeš (1832–1846) – pochován v Pohledu napravo před hřbitovní kaplí

Josef Schlösser (1846–1855) – první autor nynější farní kroniky

Dr. Antonín Hadwich (1855–1871) – pochován v Pohledu.

Dr. Matyáš Maria Feyfar (1871–1872) – autor Dějin cisterciáckého kláštera v Pohledu (1876)

Josef Šimek (1873–1874)

Karel Weidenhoffer (1875–1887) – rodák z Německého Brodu, původně želivský premonstrát, pochován v Pohledu

Antonín Janáček (1887–1908) – osobní děkan, po delší dobu trpěl závažnými neurologickými obtížemi, v duchovni službě na něj navázal František Laňha(?), po tragické smrti byl pohřben v Pohledu

Alfons Hornek (1908–11)

František Branč (1912–1920) – v roce 1920 se tajně oženil s dcerou pohledského hostinského Pařila, a to u československé církve. Tento stav popíral i po předvolání ke královéhradeckému biskupovi. Byl suspendován ještě téhož roku.

Augustin Krpálek (1920–1926) – německý kaplan ze Šlapánova byl ustanoven do funkce pohledského kooperátora v prosinci 1920 po aféře s farářem Brančem. Úřad vykonával do roku 1926, kdy byl odvolán do Ždírce u Dvora Králové.

Tomáš Obršlík (1926–1927) – špitální kaplan z Polné; na vlastní žádost přešel do Velké Losenice.

Josef Vorlička (1927) – další špitální kaplan z Polné, již koncem roku odchází do Dubence u Hradce Králové.

Augustin Krpálek (1928–1945) – za jeho působení a s finančním přispěním tehdejší majitelky pohledského panství Klotildy hraběnky Festeticsové byly na sakrálních stavbách provedeny významné opravy. V roce 1930 byly odlity dva nové zvony Anna (290 kg) a menší Ondřej (163 kg) pro věže kostela sv. Ondřeje. V roce 1934 se Krpálek zasadil o zavedení elektrického vedení do obce a v témže roce získal kostel i fara novou eternitovou střechu plně hrazenou panstvem (po požáru u pekaře Tajovského byl eternitem pokryt i zámek). V roce 1938 Krpálek pořídil nové věžní hodiny, v roce 1939 pořádal sbírku na opravu omítek farního kostela a dohlížel na následnou rekonstrukci interiérů. Po válce byl tento činorodý kněz spolu s dalším německým obyvatelstvem Pohledu odsunut. Poslání faráře pak vykonával v bavorském Spiegelau.

Josef Bošina (1945–1948)

Jan Lebeda (1948–1956) – zemřel v Pohledu

Josef Němeček (1956–1967) – farář z Havl. Brodu, který první léta bydlel přímo v Pohledu, posléze spravoval farnost excurrendo z Havl. Brodu (jako dojíždějící duchovní správce)

Václav Černý (1967–1970) – z České Bělé; díky němu v letech 1968 a 1969 proběhla sbírka a následně oprava poutního kostela sv. Anny

František Hájek (1971–1985) – z České Bělé

Arnošt Jílek (1985–1999) – zasloužil se o zprovoznění varhan

Marian Sokol (1999) – z Havl. Brodu

Vladimír Novák (1999) – z Přibyslavi

Jakub Jan Med (2000–2005) – za jeho duchovní správy byly opraveny kapličky křížové cesty u Svaté Anny (2000), byla provedena nová fasáda a vyměněna střecha farní budovy za šindelovou (2002). Šindelů se o rok později dočkal také kostel sv. Ondřeje. V roce 2005 byly do kostela sv. Anny z finančních prostředků sbírek umístěny 2 menší zvony a v zimě téhož roku získal dva velké zvony i farní kostel - sv. Václava (224 kg) a sv. Ondřeje (385 kg).

Adrián Jaroslav Sedlák (2006–2008)

Grzegorz Puszkiewicz (2008-2009) – in spiritualibus, tj. administrátor pouze ve věcech duchovních

Tomáš Rastislav Höger (2009–2012) za jeho působení se dočkal obnovy plášť poutního kostelíku u sv. Anny.

Damián Kristián Vrchovský (červen, červenec 2012) – kaplan z Havl. Brodu

Erik Tvrdoň (2012-2014) – kaplan, plnil funkci duchovního správce, administrátorem pohledské farnosti byl do roku 2017 Hroznata Pavel Adamec, od roku 2017 dosud (2023) P. Mgr. Oldřich Kučera.

 

Foto: farní budova v r. 2014, reprezentační sál - r. 2013